Plzeň - nejen město piva
Plzeň
Na přání svědkyně této události neuvádím její jméno, ani přesné místo události. Jako většina lidí co pozorovali něco zvláštního a nevysvětlitelného se obává posměchu lidí z okolí, což by v naší společnosti bylo zaručené. Tento příběh se stal v létě v jedné malé vesničce nedaleko Plzně. Často tam jezdíme s manželem nejen na víkendy a jak jen počasí dovolí, chodíme na různé procházky po blízkém okolí. Jednou takhle navečer jsme opět vyrazili na naši oblíbenou "pochůzku" před spaním. Když jsme s mužem odcházeli a on byl ohnutý a zamykal chalupu, viděla jsem nad střechou sousedů nad námi (trochu do vršku) stát nehybně a tiše objekt, který byl asi tak šedozelený, s pravidelným, zřejmě kulatým půdorysem, uprostřed širší a dole i nahoře takové něco podobné polokouli, možná trochu zaobleně schodovité, myslím, že dole to bylo menší a nahoře větší. Sama nedokáži pochopit, proč si nepamatuji přesný tvar, jen přibližný. To, co mi nejvíce utkvělo v paměti, byla pravidelně rozmístěná malá okénka asi tvaru obdélníka, někde v místech nad nejširší střední částí objektu, z mého zorného pole asi tak 3-4, která byla vsazena hluboko v tlusté stěně objektu a v nich bylo velmi tlumené žluté světlo, které nevycházelo ven, ale bylo uvnitř. Podívala jsem se jen velmi krátce a protože jsem chtěla, aby to manžel také viděl, začala jsem do něho klepat, aby se také podíval. Ale on byl tak zabrán do zamykání, že zpočátku vůbec netušil co vlasně po něm chci. Ve chvíli, kdy se se mi podařilo, aby se otočil, se těleso ztrácelo velkou rychlostí asi trochu šikmo nahoru a za ním se řítila svítící čára a již nebylo skoro nic vidět, to byl zlomek vteřiny. Takže jsem to viděla jen já a ani se mi nechtělo někoho přesvědčovat.
Nevím, kdy mě napadlo, že tam mohla být nějaká časová prodleva, ta by mohla být asi od 20.30-20.45 do 22.30-22.45, vůbec nevím, jak jsem na to přišla. Později jsem něco četla v literatuře o těch časových prodlevách a také nevím, je-li to pravda, nebo touha autorů po slávě.
Tajně jsem doufala, že se mi to stane ještě jednou a že si to pak lépe zapamatuji, ale tohle se může zřejmě stát jen jednou za život. Nějak jsem to všechno tak divně zapomněla, že jsem i uvažovala o tom, zda by mi v tomto případě nepomohla hypnóza, ale nijak se tím netrápím.