Filadelfský experiment
Filadelfský experiment
Filadelfský experiment, oficielně Rainbow Project byl projekt, který si již v 30. letech 20. století kladl za cíl vytvořit neviditelnost objektu. Praktický experiment byl údajně proveden v Filadelfské námořní základně ve Filadelfii, Pennsylvania, USA, někdy kolem 28. října 1943. Uvádí se, že americké námořnictvo pro experiment použilo torpédoborec USS Eldridge, který se měl stát neviditelným nebo maskovaným.
Ohledně vlastního, filadelfského, experimentu panuje mnoho dohadů i nepřesností a US NAVY tento experiment popírá. Pravdou ale je, že dosažení neviditelnosti je snahou zejména vojenských technologií.
Experiment byl údajně založen na principu jednotné teorie pole Alberta Einsteina. Jednotná teorie pole si klade za cíl popsat matematicky a fyzicky vzájemně povahu sil, které zahrnují elektromagnetické záření a gravitaci. Podle teorie by úspěšná aplikace umožnila námořnictvu dosáhnout ohnutí světelných paprsků kolem objektu za použití silného elektromagnetického pole a tím by se stal objekt neviditelný. Těmito úvahami a plány se taktéž zabývalo nacistické Německo, údajně pod vedením SS - Obergruppenführer Hanse Kammlera v oblasti antigravitace.
Zkoušky byly provedeny s plně vyzbrojeným torpédoborcem USS Eldridge na filadelfské námořní základně. Testování začalo v létě, roku 1943, byly provedeny dva testy bez posádky a výsledky byly pravděpodobně přijatelně. Při testu 12. července 1943 se čtyřiceti člennou posádkou se podařilo dosáhnout téměř úplné neviditelnosti, někteří svědci toto zmizení popsali jako zahalení objektu "nazelenalou mlhou", která se objevila na místě, kde se původně nacházel torpédoborec. Poté náhle ztratili radiové spojení a Eldrige zmizel. Námořníci, kteří byli na palubě se během pokusu přesunuli na jinou palubu, následně si stěžovali na těžkou nevolnost, v horších případech došlo k tomu, že došlo k interakci mezi materiálem a osobami, tedy části těl byly "zataveny" do trupu lodě a někteří zmizeli úplně. [4] Postižení námořníci byli převezeni do nemocnice Bethesda Naval Hospital, kde byli umístěni až do konce války. K pokusu se uvádí, že došlo ke ztrátě radiového spojení, po ukončení byl torpédoborec značně poškozen i v tom smyslu, že některé části byly poškozené, jiné dokonce úplně chyběly. Celá loď najednou vážila o několik stovek tun méně. Podle dohadů byla příčina nezdaru v tom, že zařízení nebylo řádně rekalibrované (pravděpodobně bylo zanedbáno zohlednění objemu a hmoty námořníků). Přesto byl experiment opakován 28. října 1943. Tentokrát se Eldridge nejen stal neviditelným, ale fyzicky zmizel z oblasti v záblesku modrého světla a teleportoval do Norfolk-Newport v Porthsouth, vzdáleném přes 610km a pozorován námořníky z lodě SS Andrew Furuseth, načež Eldridge zmizel z jejich dohledu a pak se objevil zpět ve Filadelfii na původním místě. Podle odhadů loď cestovala zpět v čase asi 10 sekund. Další, neověřená, svědectví uvádí, že ke zmizení došlo až na dobu 4 hodin a torpédoborec se objevoval v minulosti, tak i v budoucnosti, a to až do roku 1983. Dnes je již vědecky dokázáno, že silné elektromagnetické pole při delším působení negativně působí nejen na lidský mozek a různé životně důležité pochody, ale může měnit i genetickou strukturu tkání. Různé verze popisu události uvádí nepřijatelné a nežádoucí účinky pro posádku. Následkem tohoto výsledku experimentu byly požadavky na neviditelnost upraveny tak, aby se neviditelnost týkala pouze radarů, tedy aby objekt nebyl radarem zjistitelný.