Druhy draků
Drak je mytické zvíře, obvykle s hadími nebo ještěřími znaky, který se vyskytuje v mýtech, pověstech, pohádkách a lidových příbězích celé řady kultur. Jeho celosvětová rozšířenost má za následek značnou variabilitu jeho vzhledu, velikosti a vlastností. Draci se liší počtem hlav – například v Číně je zobrazován zásadně jednohlavý, řecká mytologie znala draka stohlavého, v pohádkách mívá zpravidla lichý počet hlav, nejčastěji tři nebo sedm – i v počtu nohou (nejčastěji dvě, čtyři nebo žádné) a také ve schopnosti létat a dštít oheň (případně mráz nebo jed).
Andělé v čele se archandělem Michaelem bojují s drakem
Podobně jako se liší jejich vzhled, liší se i jejich vlastnosti. Draci se v základním pojetí mohou rozlišovat na dobré a zlé. Tradice prospěšných draků je převážně v Číně, kde je drak symbolem moci a deště.[2] Evropští draci ve středověku jsou namísto toho chápáni jako symbol ničení a chaosu.[1] Často jsou zobrazováni jako krvelačné bestie, které ničí vše v okolí a pojídají zvířata a lidi. Draci jsou spojováni s bohatstvím a majetkem, který zpravidla ochraňují ve svých slujích. Představa draka je velmi stará a může odrážet zkameněliny dinosaurů. Existují doklady z antického Řecka, kde drak hlídal bájné zlaté rouno, ale vyskytují se i v akkadském eposu Enúma eliš napsaného mezi 18.–7. stol. př. n. l. Zmiňují je i příběhy ze starodávného Egypta v podobě setkání boha Ra s hadím drakem Apopem. Dále se objevují v germánské mytologii, kde se s drakem utká Beowulf či Sigurd (Siegfried). Hrdinovi, který se utkal s drakem se obecně říká drakobijce.
V češtině kromě výrazu drak existuje také označení saň. Z heraldického hlediska je drak dvounohý tvor, chrlící oheň, a saň je tvor čtyřnohý, který oheň obvykle nechrlí, v obecné mluvě jsou však oba výrazy často chápány jako synonyma.
Představa draka v západní kultuře vychází původně především z hada, jehož podoba se s místem a časem výrazně mění: získává křídla, jeden a později dva páry nohou, může mít jednu, dvě, tři i více hlav, často chrlí oheň či má jedovatý dech. Na středověkých vyobrazeních převládá drak s hadím tělem a dlouhým ocasem, ušatou hlavou připomínající psa, jedním párem lvích nohou a ptačími křídly. Teprve později, přibližně od 14. století, začíná převládat vyobrazováni s párem blanitých křídel, připomínajících netopýra. Během novověku pak draci postupně získávají stále častěji ještěří atributy: dva páry nohou, šupinatou kůži a rohy.
Západní draci často bývají spojování se silami zla a chaosu, výjimku tvoří například velšské pověsti.
Drak se objevuje již u Sumerů a na ně navazujících kultur, např. nejvyššímu bohovi akkadské říše byl drak přímo zasvěcen. Tento drak byl jakýmsi prototypem tehdejších představ draka a byl vlastně křížencem hada a ptáka Noha. Tehdejší podoba draka je dobře známa z archeologických vykopávek: drak má hadí hlavu s velkýma očima, rozeklaným, hadím jazykem a s rohem na lebce. Krk má velmi dlouhý, jeho tělo je šupinaté a má čtyři nohy. Zadní tlapy mají ptačí drápy. Mezi badateli nepanuje úplná jednota o jeho funkci, schopnostech ani vlastnostech. Velmi známým drakem sumersko-akkadské mytologie je Mušmachchu, což byl sedmihlavý drak (nebo had). Poněkud atypickým drakem byla Tiamat, která na sebe spíše brala podobu draka než by jím sama byla.
S chetitskými draky je spojena jedna zajímavost a to je drak Illujanka, což byl had – drak, spojený s mýtem v němž Inana draka opije a spoutá (Mýtus o Illujankovi). Zajímavá na tom je skutečnost, že drak Illujanka je pravděpodobně první drak žijící v jeskyni. Velmi nenasytný byl chetitský mořský drak Chedammu, který pochází z chetitsky psaného mýtu o Kumarbim (churritský otec bohů). Rodiče tohoto draka jsou Kumarbi a dcera Velkého moře Šertapšuchuri. Jeho hlavní zbraní byla žravost. Ištar se jej na prosbu svého bratra (Bůh bouře) snažila zneškodnit, nejprve použila svoje ženské vnady, ale na draka nezapůsobila, protože jeho jediná touha bylo jídlo, poté ho omámila omamnými látkami a vylákala ho na břeh, kde ho Bůh bouře pravděpodobně zabil (tato část díla se nezachovala).
Egyptské náboženství přes obrovské množství podivných bytostí a monster nezná klasického draka. Do egyptské mytologie bylo v průběhu doby zasazeno několik draků víceméně lokálního významu, kteří z ní zase odešli, aniž by do ní významněji zasáhli.
Přesto jsou v Egyptské mytologii dvě velmi významné bytosti, které jsou někdy označováni jako draci. Jedná se o Amemait, velká požíračka, nestvůra se lvím a hroším tělem a krokodýlí hlavou. Zúčastňovala se „vážení srdce“ u posledního soudu, jestliže bylo srdce těžší než pravda, sežrala ho a duše přestala existovat navěky. Amemait bývá v některé literatuře označována jako drak, jinde nikoli, každopádně s draky vykazuje některé shodné znaky.
Apop je spíše démon v podobě obrovského hada, je to nepřítel boha Re. Byl ztělesněním nepřátelských sil, které ohrožovaly plavbu sluneční lodi, byl příčinou stmívání, přítmí, temných mraků atd.
V řecké a následně i římské mytologii je situace kolem draků velmi komplikovaná, neboť se jich zde vyskytuje značné množství, přičemž některé příběhy mají více verzí a často se stává, že v některé verzi nějakou činnost dělá drak a v jiné nikoli. Draci zde často vystupují jako představitelé tmy (někdy se stávají i jejím symbolem), jindy vystupují v pozici „hlídacího psa“, vyskytuje se i pojetí jakéhosi „posvátného“ zvířete a vykonavatele vůle bohů.
Nejznámějším řeckým drakem je patrně drak vystupující v Pověsti o zlatém rounu, kde Argonauté přijedou získat zlaté rouno do Kolchidy. Zde nejprve Iásón dostane za úkol osít pole dračími zuby (tento čin se stal základem mnoha přísloví), z této setby vyrostou vojáci, kteří se mezi sebou pobijí. Přestože Iásón splnil úkol zlaté rouno nedostane, proto se ho rozhodne získat lstí v čemž mu pomůže Médeia, která uspí draka střežícího toto rouno. Do této pověsti zasáhnou draci ještě jednou, a to když Médeia prchá na voze, který tahnou dva okřídlení draci boha slunce Helia.
Dalším velmi známým drakem je drak zabitý Kadmem, který po objevení vhodného místa pro založení Théb narazí na draka, který zabije jeho společníky, ale Kadmos ho nakonec zabije. Jeho zuby osel pole a vyrostlí vojáci mu pomohli založit město a on se stal jejich králem. Jako starý svého činu lituje a nakonec se sám promění ve velkého hada – draka.
Stohlavý drak Ládón, potomek nymfy Echidny a storukého obra Týfóna, střeží zlatá jablka v zahradě Hespedirek.
Trochu atypickým drakem byl Delfynes, kterého stvořila bohyně Gáia při válce s nebesy a kterého zabil Apollón.
Latinské slovo draco, –ónis, znamená jak „drak“, tak i „had“, v důsledku čehož byli draci ještě dlouho zaměňováni s hady.
Velmi významným informačním zdrojem představ o dracích je i Bible. Ve Starém zákoně byl pohled na draky ovlivněn myšlenkami národů Předního východu. Jedná se prakticky o židovskou úpravu těchto představ. V Novém zákoně jsou tyto představy ovlivněny helénismem a dalšími proudy určující tehdejší pohled na svět. V Bibli se vyskytuje relativně dost draků, náhled na ně se změnil a nejsou ničím jiným než zlovolnými, nepojmenovanými bytostmi, jejichž osud není nijak zkoumán. Prostě vystupují jako součást nějakého příběhu, ve kterém nehrají hlavní roli.
Velmi zajímavá je Kniha Henochova, kde je přímo vysloveno, že v den Potopy světa dojde k rozdělení dvou „oblud“ (draků) z nichž jedna bude samice – Leviatan (mořská) a druhá samec Behemot.[6][7] Ve Zjevení XII, kde se vyskytuje největší drak „ocasem smetl třetinu hvězd z nebe“, tímto drakem byl samotný Satan. Velice zvláštní je zabití babylonského draka, kterého prorok Daniel nakrmil šiškami z tuku, smoly a chlupů a drak poté pukl.
Jörmungandr (Midgardsormr) vyskytující se v severské mytologii je sice častěji považován za mořského hada, ale může být i drak. Podle Eddy se jedná o hlavního protivníka boha hromu Thóra.Draky se zabývalo velké množství odborné literatury. Evropské pojetí draka se vyvíjelo poměrně složitou cestou, přičemž zásadní dopad na evropské pojetí draků měla samozřejmě Bible, z dalších významných myslitelů lze uvést svatého Augustina, který pravděpodobně jako první uvádí představu, že dračí křídla jsou podobná netopýřím (tuto představu neopustila evropská animace a film dodnes) a že vzduch okolo draka je zamořen jeho dechem. Toto tvrzení je zajímavé – dnes se soudí, že vzniklo ze skutečnosti, že v jeskyních (kde draci měli žít) byl zatuchlý vzduch. Nicméně v době sv. Augustýna nebylo zcela běžné, aby drak žil v jeskyni, naopak ještě mnoho let po jeho smrti se předpokládalo, že draci žijí v Etiopii a v podobných zemích.
Středověk rozeznával draky okřídlené a neokřídlené. Nevěřit v neokřídlené draky (a draky obecně) bylo těžkým hříchem, protože pochybovač odporoval Písmu svatému. Mnoho svatých, jak zaznamenali jejich biografové draky zabilo nebo zahnalo. Draka jako atribut má hned několik křesťanských světců, jsou to například Benedikt z Nursie (okřídlený dráček vylézá z kalicha), Gotthard (zkrocený u nohou), Ignác z Loyoly (přemáhá ho), svatý Jiří (probodává ho kopím), Lev Veliký (drak symbolizuje mocnosti temna), Markéta Antiochijská (u nohou, na dlani, někdy ho drží na provázku, někdy je zaměněn za hada), Marta, Hilarius nebo archanděl Michael (přemáhá ďábla v podobě draka).V Anglii v době krále Artuše byli draci různých barev symbolem různých znepřátelených zemí. V legendách o Merlinovi se vyskytují i živí draci, jak dokládá například pověst o souboji červeného draka s bílým.[1] Wales si červeného draka jako symbol ponechal dodnes.
V severní Francii je drak někdy nazýván guivre (či vouivre, názvy pochází z francouzských dialektů, např. Franc-Comtois nebo Ile-de-France) a je popisován jako příšera s dlouhým hadím tělem, dračí hlavou a otráveným dechem, občas rovněž mívá rohy na čele. Na některých místech ve Francii je považován za velmi agresivní stvůru, která často napadá i bez zjevné příčiny či předchozího vyprovokování, ale bojí se nahých lidí, při pohledu na ně se červená a odvrací pohled.
Svatý Samson z Dolu byl prý svědkem setkání dráčka nazývaného La Guivre a mladého kněze. Svatý Samson se s několika následovníky vypravil navštívit svatého Tysilia, zakladatele kláštera v Saint-Suliacu. Ten byl sice velmi chudý, ale snažil se poutníkům poskytnout co nejlepší pohoštění. Jeden mnich, nespokojený s kvalitou jídla, schoval skývu chleba pod plášť, aby ji nemusel snít či nechat na stole. Takřka okamžitě se začal třást a hlasitě křičet. Svatý Samson nevěděl, co si počít, ale svatý Tysilio mnichovi ihned roztrhl plášť a objevil hádě, které se nebožákovi zahryzlo do prsou. Napomenul kněze za jeho chování, ale následně provedl zaříkání a svrhl dráče ze skály do moře.[8]
V The Drac: French Tales of Dragons and Demons, francouzské knize o dracích a démonech, je vouivre zobrazována jako ženská příšera s oslnivými, zelenými šupinami, která vytváří zvuk jako moucha. Vouivre je popisována jako chamtivá a chtivá s hlavou korunovanou perlami a zlatým prstenem na ocasu. Příšera zůstává většinu času ve své jeskyni, odchází jen, aby se vykoupala.
Konrad Gesner v díle Historiae animalium uvádí, že slovo draco pochází od „ostře vidět“, to ovlivnilo představy o dracích na dlouhou dobu a lze tvrdit, že dobrý zrak byl nahrazen dobrým čichem až v pohádkách 20. století. Dobrý zrak měl své opodstatnění v úvaze, že pokud drak letí do velké výšky musí nutně dobře vidět.
Dalším zdrojem informací o dracích je Mandevillův cestopis, který se zmiňuje o několika dracích, ale neposkytuje nové obecné poznatky, pouze nás seznamuje, kde jaký druh draka žije. Jedinou novinkou tohoto cestopisu je možnost začarování ženy v draka – Pověst o Ipokrasově dceři.
Drak se objevuje také v proslulé středověké pověsti o víle Meluzíně, které se každou sobotu změnily nohy na hadí ocas a poté, co byla takto přes zákaz spatřena svým manželem v lázni, se proměnila v draka (okřídleného hada) a zmizela. Ve středověké heraldice byla proto zobrazována v podobě draka v kádi, přestože později začala být ztotožňována s mořskou pannou.[9]
Ve středověké Evropě bylo mnoho „draků“ vystaveno v tehdejších kabinetech kuriozit. Nejčastějším takto vystavovaným drakem byl buď krokodýl nebo rejnok. Středověk obecně v Evropě ale proslul představou soubojů s draky a jejich postupnou likvidací. Motiv zabití draka se objevuje velice často, podle mnohých etnografů je to jedna z mála skutečně hrdinských situací. Ve starověku draka zpravidla zabíjeli hrdinové případně sami bozi. Nejčastěji je drak zabíjen jako temný element a jeho zabití pak symbolizuje vítězství světla a dobra. V některých případech je zabití draka považováno za akt zabití posvátného zvířete (pouze v případě, že ho zabije člověk). Za tento čin je pak tento člověk potrestán jako za zabití posvátného zvířete, kdy odpovědnost za trest buď převezmou sami bozi, nebo dochází k jakémusi samovolnému, nikým neřiditelnému trestu.
Velmi zvláštní jsou informace vyplývající z díla Gaia Plinia Secunda který uvádí, že drak loví slony přičemž je velmi často zabit. Zrovna tak sloni se pokoušejí lovit draky. Z představ Plinia vyplývá, že drak je menší než slon.
Ve středověku je motiv zabití draka ještě častější, přičemž středověká Evropa nezná nesmrtelné draky a takový čin je vždy hodnocen kladně. Ty, kteří draka zabili, zve drakobijci.Zmej je bájná bytost ve slovanské mytologii. V ruské mytologii ho lidé nazývali zmej garynyč, v bulharské zmej, ve staroslovanské a ukrajinské zmaj, stejně tak v srbské, chorvatské, bosenské a slovinské, a żmij v Polsku. Základ slova pochází z ruského „zmeja“ – had, zmije.
Objevuje se také pojem smok (šmok, zmok či zmek), což má být jakýsi dračí předstupeň, dráče. Smok se prý vyvine z hada, kterého žádný člověk nespatřil po dobu sedmi let.[10] Ovšem slova zmaj i smok jsou obecně slovanského původu, a např. v polštině smok označuje jakéhokoli draka.
V západoslovanském okruhu patří mezi známé pověsti například ta o krakovském drakovi. V českém prostředí drak vystupuje například v pověsti o Brunclíkovi, kde vystupuje drak jménem Bazilišek.
Zmej (neboli Evropský drak) je kouzelná bytost ve slovanské mytologii. V ruské mytologii ho lidé nazývali Zmej Gorynyč, v bulharské zmej ve staroslovanské a ukrajinské zmij, stejně jako v srbské, chorvatské, bosenské a slovinské, a żmij v Polsku. Základ slova pochází z ruského "zmeja" – had, zmije.
V Rumunsku existuje podobná bytost, která je odvozena od slovanského draka, pojmenovaná zmeu. V polské a běloruské kultuře existuje výraz smok, jehož etymologický původ je nejasný. Polské online zdroje uvádějí, že pochází z indoíránského pojmenování pro vlaštovku.[1] Výraz smok (смок) v bulharštině označuje druh hada, který nemá s drakem nic společného.V Rusku a na Ukrajině se vyskytuje Zmej Gorynyč v lidových bylinách a povídkách jako drak se třemi, šesti, devíti nebo dvanácti hlavami. Je zelený, chodí po zadních nohách, přední má menší a chrlí oheň. Podle vyprávění jej zabil lidový hrdina Dobryňa Nikitič.
Ruští draci mají většinou počet hlav v násobcích 3. Některým drakům po useknutí naroste hlava nová. Další ruští draci mají také turecká jména, jako například Tugarin Zmejevič, a symbolizují pravděpodobně Mongoly nebo jiné obyvatele stepí. Draci nejsou jen v mytologii, ale i v křesťanství. Například svatý Jiří zabíjí draka, který symbolizuje padlého anděla, ďábla, démona nebo neřest.Ve Slovinsku se říká drakům zmaj, výraz pravděpodobně pochází z prastarého slova neznámého významu pozoj. V Makedonii, Chorvatsku, Bulharsku, Bosně, Srbsku a Černé Hoře se drakovi říká zmaj, zmej nebo lamja. Je to zvíře, které má 3, 7 nebo 9 hlav a chrlí oheň. Srbové a v Bosně mu říkají aždaja, aždaha (viz Azhi Dahaka a Zilant). Ala srbsky nebo hala (bulharsky) je drak v ženské podobě, ale od opravdického draka se trochu liší.
Ve Slovinsku jsou draci obvykle záporné bytosti a obvykle se objevují ve spojitosti se svatým Jiřím. Jiné, pravděpodobně předkřesťanské lidové pověsti o dracích vyprávějí o jejich porážce podobně, jako je tomu v případě polského Wawelského draka, který podlehl lsti a sežral ovci naplněnou sírou. Následná žízeň ho pak přiměla vypít půlku Visly, načež explodoval. Nicméně draci nejsou vždy člověku nebezpeční. Nejlepším dokladem tohoto tvrzení je Lublaňský drak, který o své vůli chránil město Lublaň a je vyobrazen na městském erbu.
Orientální drak je obvykle zobrazován jako tvor s jednou velkou hlavou a protáhlým dlouhým tělem. Jeho stavba těla vychází z hadů, i když má čtyři končetiny zakončené ostrými pařáty, které mu umožňují chůzi. Jelikož mají asijští draci obývat převážně vodní prostředí, mají často zobrazován ocas zakončený ploutví, což jim má umožňovat snazší pohyb ve vodě. Podobně i tvar jejich těla je uzpůsoben k životu ve vodě. Za hlavou se občas nacházejí malá zakrnělá křídla. Mnoho zobrazených draků křídla vůbec nemá, ale i přesto dokáží létat. V okolí draků jsou často zobrazovány blesky.
Dle pověstí jsou draci ve východní Asii spojeni s vodou a větrem. Podobně jako jejich evropští příbuzní mají schopnost chrlit oheň, ale je využívána jen velmi zřídka, namísto toho například přivolávají déšť.V Číně má uctívání draků dlouhou tradici v celé společnosti. Draci byli spojováni s vodními a vzdušnými živly, s dobrem a s vrcholným představitelem řádu. Čínské vládnoucí dynastie se považovaly za potomky nebeského draka a spojovaly s draky svůj vznik. Drak figuroval jako ochránce rolníků, jelikož se věřilo, že má magickou sílu přivolávat srážky. Z tohoto důvodu bylo po celé Číně vybudováno nespočet chrámů se sochami draků, u kterých se následně konaly lidové obřady s oběťmi. Pro asijskou mytologii drak symbolizuje jaro a znamení zrodu. Spojován je se symbolem jang a jeho dech má mít léčitelské a oživovací schopnosti.[2]
Drak je jedním ze znamení čínského zvěrokruhu, kde se věří, že lidé narození v tomto znamení mají vladařské předpoklady.[2]
Popisy asijského draka hovoří o tvoru, který má obrovské tělo, ocas ještěrky a čtyři velké nohy s drápy. Drak asijský mívá vyobrazená jen malá zakrnělá křídla, či vůbec žádná, ale i tak má disponovat schopností létat, čehož má docilovat používáním záhadné energie. Vyjma schopnosti chrilt oheň, kterou využívá jen zřídka, umí ovládat déšť a měnit svoji velikost od velikosti ještěrky až po rozměry hory. Zajímavostí je také schopnost učinit se neviditelným, čehož draci údajně využívají pro kontrolu svých teritorií.[2] Jedna z čínských hierarchií dělí draky do čtyř skupin:
Nebeští draci (天龍, tchien-lung) – střeží zemi bohů a slouží jim.
Draci duchové (神龍, šen-lung) – mají schopnost vyvolat déšť a vítr.
Pozemští draci (地龍, ti-lung) – žijí v mořích a řekách.
Draci strážci pokladů (伏藏龍, fu-cchang-lung) – hlídají poklady.
Draci jsou zde hodní a přátelští, dovedou se proměnit v lidi i jiná zvířata (symbol císařské moci). Jako potah bohů se nejvýrazněji projevili u Š-che – bohyně, která vyjíždí každé ráno na voze taženém šesti draky a u západní hory sjede do propasti. Také vládce jara Tchaj-che (východ) s bohem stromu Ču mangem (ptačí tělo) létá na dvou dracích.
Velmi podobné představy o dracích jsou rozšířeny též ve Vietnamu a Koreji.
Mezi obecnými figurami se v heraldice rozlišuje především drak a saň. Drak (v anglosaském prostředí nazývaný wyvern) má dvě nohy, pár křídel a obvykle chrlí
Saň na vlajce Walesu
oheň. Saň (anglicky dragon) má čtyři nohy, pár křídel a obvykle oheň nechrlí.
Kromě saně a draka se vyskytují ještě další tvorové, sdílející s draky určité rysy, jako kupříkladu bazilišek (tvor s hadím tělem a ocasem, jedním párem nohou, kohoutí hlavou a dračími křídly, v anglosaské terminologie cockatirice) či panter (zvíře chrlící oheň a podobné lvu).
Spíše mimo české prostředí se vyskytují i další, jako kupříkladu amfisbéna (drakovité stvoření s druhou hlavou na ocase), amfiptéra (okřídlený had), hydra (vícehlavá saň), „lindworm“ (anglické označení pro draka bez křídel – nezaměňovat s německým „lindwurm“, což znamená drak obecně) a další.
Znak města Trutnova
Saň se objevuje ve státním znaku Ruské federace a Gruzie (jako přemožený protivník sv. Jiřího) a zejména ve znacích měst. Ve svém znaku má saň slovinské hlavní město Lublaň, z českých měst je drak znám např. v městské pečeti Brna (krokodýl) nebo v městských znacích Kolína či Trutnova.[11][12] Někdy je také doprovázen postavou sv. Jiří, jako je tomu např. u Vysokého Mýta.Symbol draka či saně se vyskytuje též na vlajkách Walesu a Bhútánu.
Drak začal pronikat do literatury, především fantasy, kde došlo k narušení pravidel rozlišování toho, co drak může a čeho schopen není. Veškerá pravidla pak byla narušena filmem, kde drak často nevystupuje jako bájné zvíře, ale jako přihlouplý vraždící maniak, který pro své jednání zpravidla nemá ani motiv ani jasný příkaz.
Ve fantasy zaměřené spíše na magii bývají naopak draci inteligentní, často inteligentnější než člověk nebo alespoň těžící z tisíciletých životních zkušeností. Ovládají velmi dobře magii přirozenou (konečně, každý letecký inženýr by vám potvrdil, že drak létat nemůže – rozuměj bez magie) i naučenou (tedy klasická zaklínadla). Patří mezi nejnebezpečnější protivníky které můžete ve fantasy potkat, ale nebývají vždy zlí.
V některých fantasy světech – například v Midkemii – na sebe draci mohou vzít lidskou podobu, ať už pomocí zaklínadla nebo díky přirozené schopnosti změny podoby. I v lidské podobě si uchovávají svou sílu, rychlost a pochopitelně i magické schopnosti.
Kromě draků dštících oheň se vyskytují draci ledoví (bývají modří) a draci vydechující nebo vyplivující jed (bývají zelení).
Draci se vyskytují i ve sci-fi, například v knihách o Pernu (Anne McCaffrey). Jedná se tam o původně malé tvory schopné plivat oheň po rozžvýkání jakéhosi nerostu, létat (na netopýřích křídlech), telepatické komunikace a teleportace skrz prostor i čas (přes něco zvané mezimezí). Po přistání lidských kolonistů byly geneticky vylepšeni – zvětšeni natolik, aby mohli nést lidského jezdce, a byla zvýšena jejich inteligence – aby mohli být použiti při obraně proti agresivní mimozemské (a mimopernské) formě života zvané vlákna. Draci z Pernu jsou častěji samci, samice kladou větší počet vajec. Svého jezdce si vybírají (z přivedených kandidátů) hned po vylíhnutí a tvoří s ním telepatické pouto.
J. R. R. Tolkien: Silmarillion, Hobit – ve Středozemi se vyskytuje několik druhů draků. Nejprve se objeví draci, vedení Glaurungem. Ti nejvíce připomínají hada, mají pouze dvě přední nohy a nemohou létat. Dokáže chrlit oheň a také má schopnost zaklít toho, kdo se podívá do jeho očí. Teprve později se objeví i plemeno šupinatých létajících draků, z nichž nejmohutnější je Ancalagon Černý, který svým pádem zničí pevnost Thangorodrim Temného pána Morgotha. Stejného plemene je i drak Šmak, který vyžene trpaslíky z Osamělé hory a přivlastní si jejich poklad. Zmíněn je také ledový drak.
Rob Cohen: Dračí srdce – filmový příběh, v němž je výstižně zachycen nejasný postoj lidí k drakům, kteří netuší, že draci ve skutečnosti nejsou zlí.
Cressida Cowellová: Jak vycvičit draka – v této knize je hodně druhů draků; bývají malí i obrovští. Například: děsovec obludný, Garvan, drak běžný (nebo zahradní), hnědák obecný
Christopher Paolini: Odkaz Dračích jezdců – V této tetralogii je jenom jeden druh draků. Existují však jak divocí draci tak i draci, kteří mají svého jezdce, tedy přijali člověka, jako svého partnera.
Terry Pratchett: Stráže! Stráže!, Poslední hrdina – V sérii Úžasná Zeměplocha jsou jedinými žijícími draky bahenní dráčci – malí ještěři se složitým zažíváním, schopní letu a plivání ohně a náchylní k výbuchům v případě nemoci či rozrušení. V minulosti existovali velcí draci, kteří využívali k životu magii, ale vzhledem k jejímu úbytku postupně vyhynuli. V pozdějších knihách se objevují měsíční draci se zakrslými křídly, využívající chrlení ohně k pohonu
Richard A. Knaak: Dragonrealm – jedná se o sérii knih, ve které draci hrají ústřední roli. Existuje zde mnoho druhů draků (různé kasty). Z inteligentních draků – dračí králové, vévodové, válečníci a sluhové. Ti se ještě dělí na ohnivé draky chrlící oheň a vzdušné draky chrlící jed (výjimku tvoří Ledový, který dýchá mráz). Všichni inteligentní draci umí měnit podobu v ozbrojeného válečníka. Samice se dovedou proměnit v ženy. Z neinteligentních jsou to nižší draci, které ohniví draci využívají jako jízdní zvířata ve své lidské podobě, vyverny a bazilišci.
zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Drak
Stavba těla
Pohybová soustava
Pohybovou soustavu tvoří svalová soustava (svaly) a kosterní soustava (kosti a klouby). Někdy se termín pohybová soustava omezuje pouze na svaly a pro kosti se vyčleňujte termín opěrná soustava.
Kostra
Kostra je jedna z nejdůležitějších částí těla, která poskytuje oporu a ochranu pro ostatní orgány.
Kosti
Draci, stejně jako ostatní létající tvorové, se snaží, aby měli co nejnižší váhu. Z toho důvodu jsou jejich kosti podobně jako kosti ptáků uvnitř duté. A přesto velmi tvrdé a pevné, díky vysokému obsahu minerálních látek. Dračí kosti se skládají především z vápníku a sloučeniny křemene a boru.
Lebka
Dračí lebka je velmi lehká a protáhlá. Téměř polovinu lebky tvoří mozkovna. Dračí mozek má velký počet závitů a dělí se na dvě hemisféry.
Z temene lebky vyčnívají rohy, které zdobí drakovu hlavu (počet rohů závisí na druhu draka).
U některých druhů se na lebce vyskytuje tzv. nosní roh, který se nachází nad nozdrami (u některých druhů draků se může nacházet i více rohů).
Dolní čelist se na zbytek lebky napojuje kloubem, se kterým může drak tlamu otevřít až na
Neuvěřitelných 120°!
Zuby
Draci mají velmi silné a ostré zuby. Dračí chrup je složený ze špičáků, řezáků a stoliček, a čítá okolo šedesáti kusů zubů. Všechny zuby rostou drakovi přímo z čelistí a jsou kořeny zasazeny do dásní.
Zajímavost: Peruánští zmijozubí draci mají jeden pár zubů tak dlouhý , že jim z tlamy vyčuhují.
Páteř
Páteř je tvořena obratli, přičemž asi jednu čtvrtinu zabírají meziobratlové ploténky s chrupavkami.
Páteř krční se skládá z 8-11 obratlů (závisí na druhu), přičemž první obratel (nosič= atlas) má dvě kloubní jamky, do kterých zapadá lebka. Druhý obratel (čepovec= axis) už má klasické tělo (atlas tělo nemá).
Páteř hrudní je tvořena 15-20 obratlů, která mají vysoká těla a ostré trnové výběžky. Na prvních 5-10 obratlů (závisí na druhu) jsou napojena párová pravá žebra, která tvoří hrudní koš.
Páteř bederní se skládá ze 7-10 obratlů, která mají nejmohutnější těla ze všech obratlů. V této části páteře má drak největší pohyblivost.
Kost křížová je tvořena 5-7 srostlými obratli.
Ocas se skládá ze 17-25 obratlů, které se směrem nazad postupně zmenšují.
Křídla
Jsou tvořena křídelní blánou (membránou) nataženou mezi jednotlivými kostmi křídel. Křídla mají obrovská rozpětí (od deseti do několika desítek metrů). Čím větší křídla, tím větší plocha využitelná pro vzdušné proudění!
Křídla jsou většinou velkou výhodou, ovšem i záporem, např.: když se drak musí ukrýt někde v porostu.
U draků, kteří jsou schopni žít ve vodním prostředí, jsou křídla přizpůsobená a využívána jako ploutve.
Kostru křídel tvoří:
-pažní kost (u některých druhů je to kostra přední končetiny)
-křídelní radius
-zápěstí
-palec
-čtyři velmi dlouhé prsty (jenž jsou tvořeny čtyřmi kratšími kostmi)
-prsty jsou spojeny blánou
Zajímavost: u Maďarských trnoocasých draků je tělesná stavba ramen, lopatek a křídel přizpůsobená k pohybu i po zemi. Palec a celá křídla jim slouží jako přední tlapy.
Postavení křídel:
Křídelní blána je přirostlá až ke spodní části zad draka, přiléhá ke kyčlím. Proto drak může létat v horizontální pozici. Používání hlavy a ocasu mu dovoluje velkou manévrovatelnost. To také připouští větší povrch křídel (rozhodující prvek při letu).
Zajímavost: Mnoho biologických náčrtků chybně ukazuje blánu, která je přirostlá přímo k ramenům. To je velmi důležité, protože kdyby křídelní blána byla připojena k ramenům, drak by létal pouze ve svislém postavení (hlava nahoru, ocas dolů), a to by byla velká nevýhoda pro rychlost a manévrovatelnost.
Končetiny
Každá tlapa, jak přední či zadní, je na koncích prstů opatřena drápy, ostrými jako nože na steaky.
Drápy slouží jako útočná zbraň, ale slouží také k obraně při soubojích o teritoria, samičky, o potravu. Stejně tak mohou být použity na trhání potravy na menší části, když dračice krmí svá mláďata.
Zadní končetiny jsou svou stavbou podobné končetinám savců. Na kostech zadních končetin jsou silné svaly, které drak používá při vzletu k odrazu, aby se hned ze začátku mohl dostat do co největší výšky.
Na předních končetinách jsou svaly o něco slabší, protože nejsou používány při vzletu. Jsou uzpůsobeny k uchopování kořisti, aby si ji drak mohl přenášet místa na místo a nemusel ji držet v tlamě.
Svaly
Sval (též svalovina) je orgán, jehož funkcí je umožnění aktivního pohybu živočicha nebo jen jeho části. Sval je tvořen především svalovou tkání. Všechny svaly tvoří svalovou soustavu.
Funkce svalů
Základní vlastností svalové tkáně je schopnost stahovat se, což je umožněno speciálními vláknitými strukturami uloženými v cytoplazmě všech svalových buněk – myofibrilami. Myofibrily jsou složeny z uspořádaných molekul aktinu a myosinu.
Stah svalu je podkladem pro veškerý svalový pohyb.
Svalový stah je důsledkem řetězce chemických reakcí, k jejichž proběhnutí je potřeba splnění několika podmínek, v první řadě podráždění svalu a dostatečná zásoba energie ve svalu.
Specializované funkce
V duhovce oka můžeme nalézt hladké svaly, které při větším množství světla zmenší zorničku nebo
při jeho nedostatku ji zase roztáhnou , takže do oka proniká ideální množství světla.
Vzpřimovač šupin je sval v kůži, který po podráždění vzpřímí šupinu. Signálem k jeho stahu může být pocit chladu, vzpřímením šupin dojde ke zlepšení izolační schopnosti šupinového pokryvu těla, ale
šupiny se mohou vzpřímit i v důsledku stresu a podobně.
Typy svalové tkáně
• kosterní svalovina - příčně pruhovaná
• hladká svalovina - útrobní svalovina
• srdeční svalovina - myokard
Příčně pruhovaná (kosterní) svalovina
Příčně pruhovaná svalovina se běžně označuje jako kosterní svalovina, neboť se velmi často upíná na kosti. Jsou ovladatelné vůlí a díky němu se tělo pohybuje. Stavbu kosterního svalu je možné zkoumat na několika úrovních. Kosterní sval se na první pohled skládá z těchto částí:
• svalové bříško (masitá, nejširší část)
• hlava svalu
• šlacha
• mnoho specializovaných vazivových útvarů , které usnadňují a umožňují jeho funkci
Stavba
Kosterní sval je tvořen dlouhými svalovými vlákny, která jsou tvořena jednou mnohojadernou buňkou.
Vlákna jsou obalena řídkou vazivovou pochvou. Podélně uložená příčně pruhovaná vlákna se
nazývají myofibrily, které umožňují stahování.
Každé svalové vlákno uvnitř v cytoplazmě obsahuje myofibrily, která jsou ještě rozdělena na přepážky = sarkomem (díky těmto přepážkám dostaly příčně pruhované svaly své jméno). Svalová vlákna se spojují ve snopečky a snopce (10 – 100 svalových vláken), které jsou kryté silným vazivovým obalem. Snopce se pojí ve svaly kryté pevnou a pružnou vazivovou blanou – povázkou. Na obou koncích svalu přechází fascie ve šlachy, které jsou pevně napojeny na kosti jako začátky a úpony svalů. Svalová i vazivová vlákna jsou elastická a umožňují až stoprocentní protažení své délky.
Výskyt: stěna hltanu, části jícnu, jazyk, svaly hlavy, svaly končetin
Druhy draků
Bronzový drak
Bronzový drak je menší, ale zato obratnější a rychlejší než ostatní draci. Má lesklé šupiny, které hrají duhovými barvami. Je krásné vidět ho letět a také je docela příjemné se s ním setkat. Šupiny zakrývá bahnem takže vypadá i jako nahnědlý někdy bronzový. Nerad s družinou bojuje, takže se jen výjimečně stane, že sám zaútočí. Naopak může postavám poradit. Je ovšem velice lehkomyslný a má smysl pro humor - takže jeho rady nemusí být vždycky užitečné. Většinou nemá žádný poklad ani stálé sídlo a jen tak se potuluje po světě.
Jeho dechem je oblak duhové páry, ve které ztrácejí životy pouze všechny zákonně zlé postavy a všechny zmateně zlé postavy ztrácejí stínové životy.
Stříbrný drak
Jedná se o draka úhořovitého tvaru, s hruškovitě tvarovanou hlavou. Je vzácným a obávaným obyvatelem korálových útesů. Zbarven je červeně se žlutými pruhy. Má kratičké končetiny, ale na břeh vylézá jen v případech krajní nouze a i tak se příliš nevzdaluje od vody. Jedná se o draka velmi zlého a zlomyslného. Může-li potopit nějakou loďku, nebo někoho sežrat, tak to udělá. Je velice chytrý, proto neriskuje a útočí pouze na jistotu a s překvapením. Jeho zvláštními útoky jsou barva a jed. Barvu vypouští při útoku a sám se v ní velmi dobře orientuje pomocí ultrazvuku. Postavy bojující v barvě mají postih, jakoby bojovaly ve tmě + postihy za boj pod vodou. Jed se ukrývá v jeho ostrých zubech. Postava pozná, že je otrávena. Lze ho neutralizovat pouze hraničářským kouzlem neutralizuj jed. Jed patří k velice drahým a vyhledávaným. Je vzácnou alchymistickou surovinou.
Mosazný drak
Jeho tělo je podobné kouli s velkou placatou hlavou a krátkýma nožičkami. Jedná se o jeden z nejmenších druhů draků. Žijí v bažinách, jejichž výpary mají neblahý vliv na jejich inteligenci. Jsou leniví. Nejraději se válí v bahně - pokud možno celý den. Nikdy neútočí jako první a je apatický k jakémukoliv příchozímu až do prvního útoku. Zvláštním útokem bahňáka je závan apatie - válečník přestane bojovat a pokud ho někdo neprobere (útok, čpavek aj.), zůstane zde sedět navždy. Jinak se živí hlavně rašelinou, houbami a bahenní travou, ovšem rád si zpestří jídelníček i volně ležícími dobrodruhy.
Zlatý drak
Zlatý drak je nejsympatičtější ze všech existujících draků. Je velice inteligentní. Má zlaté šupiny, které jsou samy o sobě magické; proto se nedají prorazit obyčejnými zbraněmi, a i kouzelnými je těžké zlatého draka zasáhnout.
O zlatém drakovi se toho příliš neví. Ani mudrci, kteří dobře znají život a zvyky draků, se nemohou shodnout na tom, jestli je zlatých draků víc, nebo jestli ve skutečnosti existuje jenom jeden jediný Zlatý drak. Říká se totiž, že Zlatý drak je patriarcha, prapředek všech draků; a že čas od času přichází na zem. Zajímá se o lidi a je kronikářem jejich rodu; ví o nich i o jejich dějinách mnoho a navštěvuje je někdy ze zvědavosti, někdy s nějakým důležitým posláním.
Ledový drak má tělo porostlé modrými šupinami. Je krutý, vypočítavý a chladný; k malým drobným bytostem (jako jsou například lidé) má odpor, ale zároveň si váží věcí, které od nich pocházejí, protože ví, že lidé jsou často dobří řemeslníci. Žije zpravidla ve vysokých horách, kde má v ledu vysekané často velice rozlehlé doupě (nebo spíše palác). Má sběratelské sklony. Víc než samotného zlata si váží cenných věcí, a to takových, které jsou jednoduché, čisté a studené: miluje umně zpracované sklo a průzračné drahokamy, věcí ze stříbra a chladné zbraně. Ve své sbírce má často vzácné meče, které patřily dávným legendárním hrdinům.
Dechem ledového draka je palčivý mráz.
Rudý drak
Vyskytuje se většinou v sopečných oblastech. Je teplomilný a často žije v kráterech činných sopek a brodí se lávou, která mu nahrazuje koupel. V ohrožení je jen tehdy, když se ocitne v samém epicentru výbuchu sopky, ovšem nikoli žárem, nýbrž rychlostí, s jakou ho výbuch vymrští vzhůru. Taková událost ho notně pošramotí a rudý drak má pouze 80% pravděpodobnost, že ji (s četnými zraněními) přežije.
Vzhledem k tomu, že všechna ostatní místa mu připadají nepříjemně studená, rudý drak vylétá na lov jen zřídka a jen co se nasytí, rychle se vrací do své oblíbené lávy. Pokud sopka vyhasne, vydá se hledat jinou, takže rudého draka někdy můžeme potkat i v netradičním prostředí. Rudý drak shromažďuje poklad z drahých kamenů vyvržených sopkou. O poklad se příliš nebojí, protože oblast jeho výskytu je zřídka navštěvovaná lidmi.
Rudý drak chrli žhavou směs, která je trochu podobná lávě.
Modrý - vodní drak
Vodní drak je jedním z mála tvorů, kteří jsou schopni dlouhého pohybu ve všech třech živlech. Vodní drak je schopen dýchat libovolně dlouho pod vodou a právě tak i na suchu. Živí se převážně většími rybami, kraby, chobotnicemi a jinou mořskou havětí. Pod mořem má velký poklad shromážděný z potopených korábů. Lidí si většinou nevšímá, leda by mu začali příliš pustošit lovecký revír. Na souši obvykle žije na vlhčích a stinnějších místech, například v hlubokém lese.
Černý drak
Černý drak žije mezi hvězdami. Jak vypadá jeho sídlo, to nikdo neví a vyprávějí se o tom jen rozporuplné legendy. Černý drak má neuvěřitelně ostrý zrak, a proto ví o všem, co se kde ve světě šustne. Když slétá dolů, do světa, činí tak v obrovských spirálách a někomu s rovněž dobrým zrakem může ve velké výšce připomínat obrovského netopýra. Na pohled je tento drak velmi majestátný; celý černý s lesklými černými pařáty a velkýma zlatýma očima. Na svět přilétá většinou po soumraku, a pokud je bezměsíčná noc a on přimhouří oči, je téměř neviditelný.
Černí draci jsou velmi vzácní, často ale zasahují do záležitostí světa, protože toho o něm hodně vědí, a snaží se o udržování jakési rovnováhy, ostatním tvorům většinou nepochopitelné. Draci si je často berou jako soudce ve svých sporech.
Zelený lesní drak
Žije v jehličnatých a listnatých lesích mírného pásu. Sídlo mívá v nějaké hoře, sám ovšem tráví většinu času na lovu. Je velmi žravý. Jeho žravost je taková, že po nějaké době klesne hustota okolní lesní zvěře natolik, že ho již začíná zmáhat lov na osamělé kusy a cítí se nenasycen. Pak se zelený drak obvykle stěhuje o horu dál a začíná ničit nový lovecký revír, zatímco ten starý se pomalu vzpamatovává.
Pokud na sebe narazí dva zelení draci stejného pohlaví, setkání obvykle přežije jen jeden a většinou to také odnese pěkný kus lesa.
Toto jsem našla někde na netu, ale pravděpodobně to jsou druhy "vymyšlené" pro pravidla nějaké fantasy hry, proto jsem to trošku upravila, aby to bylo pro vás srozumitelnější.
zdroj: http://fantasy-4ever.blog.cz/0810/druhy-draku
Drakologie podle Harryho Pottera
1. Čínský Ohniváč
2. Hebridský černý drak
3. Maďarský tnoocasý drak
4. Norský ostrohřbetý drak
5. Novozélandský opálooký drak
6. Obyčejný velšský zelený drak
7. Peruánský zmijozubý drak
8. Rumunský dlouhorohý drak
9. Švédský krátkonosý drak
10. Ukrajinský žleznobřichý drak
- taktéž existuje mnoho hybridnách dračích plemen, z nich nejznámější jsou:
1. Sibiřský srstnatý drak
2. Obojživelný ostrovní drak
3. Brazilský hnědý/zelený bahenní drak
4. Japonský hadoviý drakk
Dále tu máme vzácné téměř vyhynulé druhy:
1. Polární stříbrný drak
2. Severoamerický duhový opeřený drak
poté máme 5 druhů kovových draků:
1. Zlatý drak
2. Stříbrný drak
3. Bronzový drak
4. Měděný drak
5. Mosazný drak
a podlední skupinu barevné draky:
1. Zelený drak
2. Bílý drak
3. Černý drak
4. Mordý drak
5. Rudýdrak
Čínský Ohniváč "lví drak"
Jediný orientální drak má výjimečně pozoruhodné vzezření.Je pokryt hladkými purpurovými šupinami a kolem hlavy s velmi tupým čenichem a neobvykle vystouplýma očima ho zdobí věnec zlatých špičatých hrotů. Své jméno ohniváč získal díky hřibovitým plamenům, které mu vyrážejí z nozder, je-li rozzuřen.Jeho váha se pohybuje mezi dvěma až čtyřmi tunami a samice jsou větší než samci.Vejce jsou zářivě karmínová se zlatými skvrnami a jejich skořápky jsou velice ceněny jako pomůcky pro čínské čáry a kouzla.
Ohniváč je agresivní, vůči vlastnímu plemeni je však tolerantnější než většina ostatních draků a dokáže se někdy smířit s tím, že své území sdílí až s dvěma dalšími draky. Pochutná si na většině savců,přednostně loví prasata a lidi.
Jeho vejce jsou se zlatými skvrnami.
Je velmi dobrý letec. Ale jen na krátké vzdálenosti. Moc dlouho nevydrží. Čínští Ohniváči jsou svým létáním bez křídel proslulí, ovšem v dnešní době je velká většina jedinců tohoto druhu okřídlená, neboť jejich geny v sobě mají zakódované informace pro růst křídel (tento jev se dá považovat za genetickou mutaci.)
Chrlí oheň a je to nejzdatnější drak v plivání a vydechování ohně.
Hebridský černý drak
Je to britský drak a má velmi velkou agresivitu(víc než Velšský zelený). Jediný exemplář vyžaduje teritorium až jednoho sta čtverečních mil. Dosahují délky až 30 stop (9,14 metrů), váží 2-4 tuny. Podél hřbetu se mu táhne hřeben nízkých velice ostrých destiček, má drsné černé šupiny s jasně purpurovými oky,. Křídla má do tvaru netopýra. na konci ocasu má šípovitý bodec, kterým dokáže zabít na jednu ránu. Hebridský černý drak se většinou živý vysokou zvěří, psi a kusy dobytku.
Je to průměrný letec a nenávidí vodu.
Chrlí kyselinu.
Kouzelnický klan Mc Fustyových,který na Hebridských ostrovech sídlí již celá staletí, se tradičně hlásí k zodpovědnosti za péči o tyto domorodé draky.
Maďarský trnoocasí
Maďarský trnoocasý drak,který je považován za nejnebezpečnější ze všech dračích plemen,má černé šupiny a vzhledem připomíná ještěra. Má žluté oči, bronzově zlaté rohy a podobně zbarvené ostré trny, které vyčnívají z dlouhého ocasu. Patří k drakům, kteří dokážou chrlit oheň na největší vzdálenost až na padesát stop (a proto patří k těm nejlepším, co chrlí oheň do veliké vzdálenosti(15,24 m)).
Jeho vejce mají barvu cementu a obzvlášť pevnou skořápku; mláďata se z nich dostávají za pomoci svého ocasu, jehož trny jsou při vylíhnutí plně vyvinuté.
Maďarský trnoocasý drak se živý kozami, ovcemi, a kdykoli je to možné, i lidi.
Norský ostrohřbetý
Norský ostrohřbetý drak se vzhledem velice podobá svému troocasému příbuznému, pouze místo trnů na ocase se vyznačuje obzvláště výrazným hřebenem uhlově černých destiček na hřbetě. Je výjimečně agresivní i vůči svému vlastnímu druhu a patří dnes k vzácněji se vyskytujícím dračím plemenům. Je známo, že je schopen napadat většinu velkých suchozemských savců; navíc, což je na draka neobvyklé, se ostrohřbetý drak s oblibou krmí i vodními živočichy, díky tomu je i dobrý plavec. Jistá nepotvrzená zpráva uvádí,že roku 1802 nedaleko norského pobřeží ostrohřbetý drak uchvátil a odnesl velrybí mládě.
Vejce ostrohřbetých draků jsou černá a schopnost chrlení ohně se u mláďat vyvíjí dříve než u jiných plemen (mezi prvním a třetím měsícem věku).
Je velmi vzácný.
Novozélandský opálooký
Opálooký drak pochází z Nového Zélandu,jsou však známy případy jeho migrace do Austrálie v situacích, kdy je v jeho rodné zemi nedostatek volného teritoria.
Nesídlí v horách,ale v údolích,což je pro draky neobvyklé. Jako drak střední velikosti (od dvou do tří tun) je snad nejkrásnějším dračím plemenem. Má perleťově duhové šupiny a lesklé mnohobarevné oči bez zorniček, kterým vděčí za své jméno.
Je vynikající letec a proto rád riskuje a při letu zkouší extrémní variace. Ze země to vypadá jako by ve vzduchu tančil.
Toto dračí plemeno chrlí nesmírně intenzivně rudé plameny, i když na dračí poměry není nijak zvlášť agresivní a jen zřídkakdy zabíjí, nemá-li hlad. Jeho oblíbenou potravou jsou ovce, známe ovšem případy, kdy napadl i větší kořist. Řádění draka, který koncem 70. let tohoto století zabil obrovské množství klokanů, se připisovalo opálookému samci,kterého z jeho domovského území vyhnala dominantní samice.Vejce opálookých draků jsou světlešedá a neopatrní mudlové si je snadno mohou splést se zkamenělinami.
Obyčejný Velšský Zelený
Velšský zelený drak dobře splývá se svěží bujnou trávou své domoviny, přestože sídlí ve vyšších horských oblastech, kde byla v zájmu jeho zachování zřízena rezervace. Odhlédneme-li od takzvaného ilfracombského incidentu, patří toto plemeno k nejméně nebezpečným drakům; stejně jako jeho opálooký příbuzný se nejraději živí ovcemi, a není-li vyprovokován, lidem se cílevědomě vyhýbá.
Charakteristický je pro něj snadno rozeznatelný a překvapivě melodický řev.
Oheň chrlí v tenkých pramíncích.
Vejce velšského zeleného draka jsou zemitě hnědá,se zelenými skvrnami. Je průměrný letec a dobrý plavec na kratší vzdálenost.
,Peruánský zmijozubý
Je nejmenším ze všech známých draků, ale nejrychlejším letcem umí velmi dobře manévrovat. Peruánský zmijozubý drak dosahuje délky jen asi patnácti stop (4,57 m) a má měděné lesklé hladké šupiny s černým hřbetním pruhem. Rohy jsou krátké a zuby neobyčejně jedovaté. Zmijozubý drak se obvykle živí kozami a kravami, má však natolik v oblibě lidskou potravu,že bylo Mezinárodní sdružení kouzelníků koncem 19.století nuceno vyslat vyhlazovací četu,aby populaci zmijozubých draků redukovala, neboť se začali nebezpečně rychle přemnožovat.
Vejce mají matnou měděnou barvu.
Je vynikající letec a mezi dračími plemeny je nejrychlejší.
Chrlí oheň a jeho sliny jsou jedovaté.
Rumunský dlouhorohý drak
Rumunský dlouhorohý drak má své území v nejvýznamnější dračí rezervaci na světě, kam se sjíždějí kouzelníci všech národností studovat nejrůznější dračí plemena zblízka.Taky se ale najdou tací, kteří sídlí v horách. Má tmavozelené šupiny a třpytivé zlaté rohy, jimiž svou oběť probodne a rozpárá, než si ji upeče k snědku.
Těchto draků rok od roku ubývá, proto jsou předmětem intenzivního chovatelského programu. Jejich rohy se totiž hodí do všelijakých lektvarů pozor, jenom rozdrcené. Především díky obchodu s jejich rohy,které jsou dnes klasifikovány jako obchodovatelný materiál kategorie B. A taky slouží jako trofej pytlákům.
Jsou to průměrní letci. Ne moc rychlí a ani vytrvalí.
Chrlí kyselinu.
Švédští krátkonosý draci
Švédští krátkonosý draci jsou atraktivně vyhlížející stříbrnomodří tvorové. Svá sídla si staví v divokých a neobydlených oblastech. Nejraději horských. Jejich kůže je používaná na výrobu ochranných rukavic a štítů. Nejsou to ale žádní zabijáci - zabijí nejméně lidí ze všech plemen draků. Zřejmě to je proto, že žijí v neobydlených oblastech.
Švédský krátkonosý drak není moc rychlý v létání. Ale je to vytrvalec. Rád plave a jsou dokonce i tací, kteří si svá obydlí budují ve vodě nebo dokonce i pod vodou.
Tento drak chrlí oheň s jasně modrým plamenem, ale jsou i tací, kteří dokáží chrlit led nebo ledové krystalky.
Ukrajinský Železnobřichý
Největší dračí plémě, železnobřichý drak, dosahuje podle potvrzených pramenů váhy až šesti tun.Je obtloustlý a létá pomaleji než zmijozubý či dlouhorozí draci, přesto je nesmírně nebezpečný;dokáže svou vahou rozdrtit budovy, na nichž přistane. Raději dávají přednost chůzi.
Šupiny má kovově šedé,oči tmavorudé a spáry obzvlášť' dlouhé a ostré, dali by se zařadit do kovových draků. Železnobřiší draci jsou pod nepřetržitým dohledem ukrajinských kouzelnických institucí od roku 1799,kdy jeden z nich unesl z černého moře celou plachetnici (naštěstí bez posádky).
Železnobřiší draci dokáží pořádné vychrlit oheň - až několik set metrů daleko.
Polární stříbrný
Toto plemeno se těžko pozoruje a patří mezi nejméně prozkoumané druhy. Středně nebezpečný. Jediný drak, který má rád oblast okolo polárního kruhu. Ve svém domovském prostředí je těžko rozpoznatelný, jelikož dokonale splývá s prostředím. Má stříbrno-bílé zbarvení a jasně modré oči dva dlouhé rohy na zátylku.Patří ke středně velkým plemenům draků a váží 3 až 4 tuny. Živý se tučňáky, tuleni a kosatkami.
Vejce jsou bílá s tyrkysovými skvrnkami.
Jako letec je hodně vytrvalý a též jeden z mála draků, který dokáže i plavat v tomto ohledu je nepřekonatelný a jako jediný má vodu opravdu rád.
Nechrlí oheň, ale led, ledové krystaly nebo sníh. Výjimečně ledový plyn světlounce modré nebo bílé barvy.
Severoamerický duhový opeřený
Jeden z nejmagičtějších draků vůbec. Patří mezi středně velké draky váží okolo tří tun. Povrch těla je pokryt jemným peřím blíže nespichované barvy, ale při celkovém pohledu vytváří dojem duhově měnícího se povrchu. Jediný, který odmítá lidské maso. O jeho životě se ví dost málo. Mnoho lidí vypsalo odměnu za jakoukoli informaci o tomto dračím plemeni Pár jedinců žije v dračí rezervaci v USA a pár i v Evropě. Informace o nich jsou přísně tajné.
Vejce jsou atramentově modré barvy. Živí se bizony, kozami, krávami a jinými volně žijícími zvířaty.
Je to výborný letec, kromě křídel používá svou obrovskou magickou sílu a manévrovací schopnost. V minulosti se dokonce vědělo o případech, kdy pomáhal lidem, dnes je to už téměř mýtus.
Chrlí bílí oheň, ale jeho dech může mít i podobné účinky jako slzy fénixe.
Japonský hadovitý
Jak již vypovídá ze jména draka, pochází z jižního Japonska. Vznikl křížením Čínského draka a draka rudého.
Svým tělem připomíná hada s křídly a dlouhým ocasem, pokryté červenými a černými šupinami. Čichové orgány splývají s hlavou, která není nijak ostře tvarovaná, je spíše kulatá a plochá. Oči jsou ploché s podlouhlými zornicemi.
Jeho domovem jsou husté lesy a hory, údolím se vyhýbá. Jako jeden z mála draků se na malém počtu může vyskytovat ve velkém počtu. Je velmi společenský.
Není nijak rychlý letec, zato je schopný urazit velkou vzdálenost najednou.
Jeho vejce jsou zelená s černou kresbou plamenů.
Loví ve skupinách po dvou až třech dracích větší kořist lidi výjimečně pokud se jim zatoulají do teritoria.
Chrlí Nesmírně intenzivní zelené plameny.
Sibiřský srsnatý
Anglicky: Siberian Shaggy dragon
Je jeden z nejpočetnějších kříženců. Vznikl volným křížením Rumunského dlouhorohého a Ukrajinského železnobřichého draka. Dněšní kříženci už nevznikají přímým křížením (takový drak by vyhynul). Dnešní draci jsou už dávno potomky těchto dvou uznávaných plemen
Charakteristika:
- žije v severním Rusku (na Sibiři), v Arktidě a Antarktidě
- drak větší vělikosti (až 4 tuny)
- vyvinula se u nich bílá, půl metru dlouhá srst
- na první pohled je nemotorný, ale umí rychle běhat
Vejce:
- bílá, zespodu tečkovaná
- ve sněhu jsou skvěle maskovaná
- odvážní lidé tato vejce kradou ze dvou důvodů:
1) ze žloutků se vyrábí lahodný nápoj - DRAČÍ KOŇAK
2) zabraňují přemnožení tohoto dračího plemene
Pokrm:
- lední medvědi, mroži, tuleni, lidé
- neloví ze vzduchu jako vštšina draků, ale využívá moment překvapení
Létání:
- má křídla, ale kvůli sněhovým bouřím by si je mohl poničit
Chrlí:
- led, ledové krystalky, sníh
Obojživelný ostrovní
Anglicky: Amphibious Insular dragon
Je velice vzácné hybridní plemeno. Jeho počet je asi 20 kusů, ale mozí trví, že jich je až 50. Vzniká křížením Novozélandského opálookého a Peruánského zmijozubého draka v rezervacích ve volné přírodě se tyto plemena nevyskyskytují na stejném místě.
Charakteristika:
- je malý a má fialovou barvu
- má velký objem plic, díky tomu může pod vodou setrvat až 10 minut
- k plavbě používá zadní končetiny s blánou, ocas a hlavně křídla
- křídla používá k odrazům ve vodě
- drak prudce zabere a zrachlí až na čtyřnásobek
- žije na Galapágách
- nemohou se samostatně rozmnožovat, a tak se musí křížit laboratorně
Vejce:
- fialová
- lidé se snaží, aby se jejich počet zvýšil, ale naprostá většina vajec se neuchytí
- navíc - mláďata těchto draků jsou málo odolná vůči dračím nemocem
Pokrm:
- mořští živočichové
Létání:
- rychlý letec
Chrlí:
- oheň
- tmavě rudé plameny
Brazilský bahenní hnědý drak
Anglicky: Brazilian Mud Brown dragon
- vznikl zkřížením samice Maďarského trnoocasého a samce Hebridského černého draka
Charakteristika:
- hnědě zbarvené šupiny, které jsou silné a tvrdé
- drápy a rohy jsou dosti měkké oproti jiným drakům
- většinu dne se skrývá v bažině, kde čeká na svou kořist
Vejce:
- tmavě hnědá
- samice jim může naklást až 15
- brazilské dračí instituce dávají za každé odevzdané vejce 10 000 brazilských realů
Pokrm:
- především lidé
Létání:
- vynikající letec
Chrlí:
- hnědá kyselina
Brazilský bahenní zelený drak
Vznikl zkřížením samce Maďarského trnoocasého a samice Hebridského černého draka. Je to nejpočetnější z dračích kříženců.
Charakteristika:
- jasně zeleně zbarvené šupiny
- na šupinách má pruhy podobné tygřím
- jeho rohy jsou stříbrné
- žije v pralesích podél toku řeky Amazonky
Vejce:
- tmavě zelená
- mají schopnost být v případě nebezpečí neviditelná
Pokrm:
- dravé šelmy
- nepohrdne ani lidmi
Létání:
- vynikající letec
Chrlí:
- zelená kyselina
zdroj: http://drakologie.webnode.cz/druhy-draku/
Draci podle "Jak vycvičit draka"
Night Fury - Noční běs
Pekelný potomek ohnivého blesku a samotné smrti.
Útočnost
|
15 |
Rychlost | 20 |
Obrnění | 18 |
Palebná síla | 14 |
Počet výstřelů | 6 |
Jed | 0 |
Síla čelisti | 6 |
Tajemnost | 18 |
Drak, kterého ještě nikdy nikdo nezabil a dříve ani neviděl.
Hravý, inteligentní.
Povaha druhu je nepřátelská k lidem i k ostatním drakům.
Chováním se podobá kočce. Vzhledem mlokovi.
Mrštný štíhlý drak, v noci neviditelný díky zbarvení.
Za tmy se orientuje díky echolokaci.
Noční Běs, rychlost neznámá, velikost neznámá, pekelný potomek ohnivého blesku a samotná smrti.
Nikdy se s ním neměřte, máte jedinou šanci, schovat se a modlit ať Vás nenajde.
Takový býval popis v Lexikonu draků dříve. Nyní, díky Bezzubkovi, víme o jeho druhu docela dost.
Musíte získat jeho důvěru a pozornost.
Rozpětí křídel | 18 metrů |
Počet drápů | 16 |
Zvláštnost | Vysouvací zuby |
Typ palby | Plazma |
Nesnáší úhoře | Ano |
Skrill - Skřipouch
Drak, který je znakem kmene Berserkerů.
Nepřátelský, neochočitelný, inteligentní.
Tento drak neumí chrlit oheň, stahuje blesky z nebe, koncentruje je a pak použije a to i po delší době.
Mrštný ohebný velký drak, kterého najdeme, podle zvýšeného počtu blesků v jeho okolí.
I zamrzlí v ledu dokáže přežít po desetiletí.
Útočnost | 14 |
Rychlost | 43770 |
Obrnění | 10 |
Palebná síla | 12 |
Počet výstřelů | 4 |
Jed | 0 |
Síla čelisti | 5 |
Tajemnost | 18 |
Deadly Nadder - Nodr Smrťák
Nodři jsou rychlí a hodně mrštní, musíte být rychlejší a mrštnější.
Nodři jsou loajální, oddaní a samozřejmě smrtelní.
Trny od krku až po konec ocasu jsou jejich zbraní.
Jsou ale také téměř posedlí vzhledem, a tak se neustále probírají.
Chováním dosti připomínají ptactvo.
Mají nejrůznější zbarvení.
Mají nejžhavější plamen ze všech draků, který je na bázo hořčíku.
Útočnost | 10 |
Rychlost | 8 |
Obrnění | 16 |
Palebná síla | 18 |
Počet výstřelů | 6 |
Jed | 16 |
Síla čelisti | 5 |
Tajemnost | 10 |
Délka | 9 metrů |
Počet drápů | 10 |
Zvláštnost | Nejžhavější plamen |
Typ palby | Ohéň |
Nesnáší úhoře | Ano |
Stormcutter
Velmi velký a štíhlý drak s neobvyklými štíty na hlavě, dlouhými ostny na zádech a čtyřmi křídly.
Dokáže velmi dobře létat. Ocasní ploutve jsou podobné Nočnímu Běsovi.
Má vyšší počet výstřelů než ostatní draci.
Útočnost | 6 |
Rychlost | 8 |
Obrnění | 4 |
Palebná síla | ? |
Počet výstřelů | 8 |
Jed | 0 |
Síla čelisti | ? |
Tajemnost | ? |
Timberjack
Drak s obřími křídly, kterého je téměř nemožné se dotknout.
Velmi dobře plachtí a zdržuje se ve skupinách.
Svými křídly skosí vše co mu přijde do cesty, je jako obří sekačka a tak je nemožné mu uniknout.
Útočnost | 10 |
Rychlost | 12 |
Obrnění | 8 |
Palebná síla | 10 |
Počet výstřelů | 8 |
Jed | 0 |
Síla čelisti | 3 |
Tajemnost | 13 |
Rumblehorn
Drak, něco mezi prasetem a nosorožcem.
Kterého na tajemnost zřejmě moc neužije.
Má dobrý čich. Jinak obří zvíře, které neužije pro zábavu.
Je to nový Kliďasův drak, který pomůže v boji.
Útočnost | 11 |
Rychlost | 7 |
Obrnění | 12 |
Palebná síla | 11 |
Počet výstřelů | 4 |
Jed | 0 |
Síla čelisti | 5 |
Speed stinger
Rychlí, agresivní, inteligentní.
Útočí za soumraku, přespávají v jeskyních.
Následují svého vůdce a jedem dokáži paralizovat člověka i draka na hodiny i dny.
Mají velmi malá křídla neuzpůsobená k letu.
Útočnost | 12 |
Rychlost | 30 |
Obrnění | 10 |
Palebná síla | 0 |
Počet výstřelů | 0 |
Jed | 15 |
Síla čelisti | 5 |
Tajemnost | 30 |
Gronckle - Garvan
Drak jehož ocas a hlavu rozezná jen skutečný dračí terenér.
Jeho kůže je velmi pevná a pružná.
Chrlí žhavou lávu, ze které lze případně vytvořit Gronckle železo.
Má velmi malá křídla, takže let na něm není jen tak pro každého.
Živý se kameny, protože patří do Kamenné třídy, ale mláďata si pochutnají i na rybách.
Tento drak si patrně velmi rychle odvykne boji.
Je imunní proti dračímu kořeni.
Útočnost | 8 |
Rychlost | 4 |
Obrnění | 20 |
Palebná síla | 14 |
Počet výstřelů | 6 |
Jed | 0 |
Síla čelisti | 8 |
Tajemnost | 5 |
Whispering Death - Plíživá smrt
Drak, který má několik řad rotujících zubů a projde vším včetně kamení.
Stále hladový a jen těžko zvládnutelný.
Říká se, že umí jen dvě věci: zabíjet a zabíjet.
Není právě oblíbencem vesničanů, zvláště když dělá tunely pod vesnicí.
Má velmi zvláštní typ palby.
Její slabostí je denní světlo, proto se drží pod zemí.
Ostny dokáže střílet z jakékoliv části těla.
Mláďata se vrací na místo, kde se vylíhla.
Útočnost | 8 |
Rychlost | 7 |
Obrnění | 7 |
Palebná síla | 3 |
Počet výstřelů | 1 |
Jed | 2 |
Síla čelisti | 4 |
Tajemnost | 10 |
Hotburple
Líný, celkem pomalý, velký drak. Podobný Garvanovi.
Zaspí co může.Živý se kamením.
Útočnost | 8 |
Rychlost | 4 |
Obrnění | 20 |
Palebná síla | 14 |
Počet výstřelů | 6 |
Jed | 0 |
Síla čelisti | 8 |
Tajemnost | 5 |
Scauldron - Gejzírník
Na své oběti chrlí vařící vodu. Obří drak, který v žaludku ohřeje vodu až na bod varu. Má rád ryby a s jejich pomocí je snadné ho ochočit.
Na souši jeho kůže vysychá.
Útočnost | 10 |
Rychlost | 6 |
Obrnění | 6 |
Palebná síla | 14 |
Počet výstřelů | 14 |
Jed | 10/-10 |
Síla čelisti | 4 |
Tajemnost | 10 |
Thunderdrum - Hromohlas
Drak, který nechrlí ohéň, má zvukuvé rány.
Říká se, že má sílu od samotného Thora.
V ohrožení vydává Hromohlas ohlušující řev, který zabíjí všechno živé v jeho dosahu.
Samotářský drak obývající jeskyně a temné laguny.
Pohybuje se však i ve skupinách.
Útočnost | 12 |
Rychlost | 14 |
Obrnění | 10 |
Palebná síla | 16 |
Počet výstřelů | 6 |
Jed | 0 |
Síla čelisti | 7 |
Tajemnost | 8 |
Bewilderbeast
Obří Alfa král všech draků Bewilderbeast.
Tento drak nechrlí ohéň, ale led.
Postavil obří hnízdo, kde chrání draky před Dragem.
Kontroluje všechny mimo mláďata - ta neposlouchají nikoho.
Problémem je, že není jediný. Proto rozhodnout, který bal jako Alfa vůdce narozen je těžké.
Útočnost | 50 |
Rychlost | 6 |
Obrnění | 38 |
Palebná síla | 60 |
Počet výstřelů | 8 |
Jed | 0 |
Síla čelisti | 48 |
Sea Shocker
Další z draků, které Valka ovládá, a které hlídá Bewilderbeast.
Jde o vodního draka, takže nás nepřekvapí, že přijde z hlubin moře.
Zachránil Bezzubku, když spadl do vody.
Útočnost | 18 |
Rychlost | 16 |
Obrnění | 20 |
Palebná síla | 7 |
Počet výstřelů | 12 |
Jed | 14 |
Síla čelisti | 8 |
Tajemnost | 10 |
Monstrous Nightmare - Děsovec obludný
Kdysi se Bork udatný řídil pravidlem, když vidíš draka, tak na něj rovnou skoč.
To ale ještě nevěděl, že Děsovec obludný umí celé tělo pokrýt plameny.
S pomocí slin, které si rozetře po těle umí celý vzplanou kdy chce.
O tuto schopnost může všech přijít při velké únavě.
Nejlepší je mu projevit úctu.
Je velmi rychlí a má velkou palebnou sílu.
Umí též udělat vzduchový výbuch pomocí křídel.
Říká se, že se s ním snadno létá, ale přesto potřebujete dost talentu.
Útočnost | 15 |
Rychlost | 16 |
Obrnění | 12 |
Palebná síla | 15 |
Počet výstřelů | 10 |
Jed | 0 |
Síla čelisti | 6 |
Tajemnost | 9 |
Terrible Terror - Hrůzák hrozivý
Nejmenší z draků, ale o nic méně dravej.
Má velikost jezevčíka.
Vykrádá často spíže.
Tenhle prcek se velmi rád pohybuje v četných skupinách.
Když mu dáte najíst, tak piknik odvolejte.
Než vypálí, tak uslyšíme takové malé zasyčení.
Trénovat ho můžeme začít s malou lesklou věcí.
Hrůzáčci jsou velmi teritoriální, takže se vrátí domů ať je vypustíme kdekoliv.
Útočnost | 8 |
Rychlost | 10 |
Obrnění | 6 |
Palebná síla | 12 |
Počet výstřelů | 10 |
Jed | 12 |
Síla čelisti | 2 |
Tajemnost | 12 |
Fireworm - Ohniváčci
Královna Ohniváčků si střiží své hnízdo a rozhodně bychom jí do něj neměli chodit.
Útočnost | 16 |
Rychlost | 12 |
Obrnění | 15 |
Palebná síla | 30 |
Počet výstřelů | 6 |
Jed | 0 |
Síla čelisti | neznámá |
Tajemnost | 0 |
Typhoomerang
O drakovi toho moc nevíme.
Útočnost | 14 |
Rychlost | 20 |
Obrnění | 12 |
Palebná síla | 17 |
Počet výstřelů | 10 |
Jed | 0 |
Síla čelisti | 6 |
Tajemnost | 6 |
Rudá smrt
Obří královna hnízda, která vládla drakům, kteří napadali Blp.
Má více malých očí a velké nozdry - spoléhá na sluch a čich.
Má pancéřovanou hlavu a ostnatý nebezpečný ocas.
Útočnost | 28 |
Rychlost | 7 |
Obrnění | 30 |
Palebná síla | 27 |
Počet výstřelů | 9 |
Jed | 0 |
Síla čelisti | 22 |
Tajemnost | 2 |
Gruff
Tohoto draka zachránila Valka z pasti, která ho oslepila.
Umí měnit barvu kůže.
Útočnost | 18 |
Rychlost | 4 |
Obrnění | 16 |
Palebná síla | 18 |
Počet výstřelů | 13 |
Jed | 0 |
Síla čelisti | 7 |
Tajemnost | 5 |
Hideous Zippleback - Ohavnej Zipák
Jedna hlava vydechuje plyn a ta druhá ho zapaluje.
Hodně se schovávají.
Když je chceme ochočit, musíme krmit obě hlavy na ráz.
Jako první je našel Willy, chlupatý mazlíček Borka Udatného.
Jeho plyn je nedýchatelný.
Útočnost | 12 |
Rychlost | 10 |
Obrnění | 10 |
Palebná síla | 14 |
Počet výstřelů | 6 |
Jed | 0 |
Síla čelisti | 6 (2x 3) |
Tajemnost | 22 |
Changewing - Žíravec
Drak splívající s pozadím jako chameleon.
Jeho velce připomínají kameny štěstí.
Plive žhavou kyselinu. A to i již čerstvě vylíhnutá mláďata.
Žíravci loví ve smečkách jednu oběť všichni dohromady jako vlci.
Dokážou zahubit i celého draka.
Velmi rádi však napodobují lidské chování, takže před nimi nerozděláváme v zásadě oheň.
Útočnost | 9 |
Rychlost | 14 |
Obrnění | 1 |
Palebná síla | 12 |
Počet výstřelů | 10 |
Jed | 0 |
Síla čelisti | 2 |
Tajemnost | 20 |
Dýmající Smokebreath
Mlhové monstrum kradoucí železo.
Draci Smokebreath, si staví hnízda ze železa, které sváří k sobě.
S tímhle drakem už byla nejedna potíž, ikdyž se o něm moc nemluví.
S jejich pomocí lze porazit i celou flotilu.
Útočnost | 4 |
Rychlost | 8 |
Obrnění | 6 |
Palebná síla | 6 |
Počet výstřelů | 3 |
Jed | 0 |
BoneKnapper - Kostilam
O tomhle drakovi moc nevíme.
Až na to, že nosí oblek, takové brnění z kostí mrtvích draků.
Když není kompletní, tak nemůže řvát (což jak uznáme je k vzteku).
Jeho kůže je velmi tenká a tak by byl bez obrnění zranitelný.
Jistě nepostrádá ani velkou palebnou sílu,
kterou ho podle Tlamouna máme zastrašit my.
Flightmare
Drak ohlašující se řevem smrtky, který prolétá vesnicí jednou za 10 let.
Drží se totiž při toku řeky, ve které jsou zářící řasy - jeho potrava.
Problémem je, že při tom zničí všechno co je po cestě.
Své oběti paralizuje "mlhou" a pak útočí.
V současné době už je na Blpu excelentní bunkr Rafany a Ťafana, takže se není čeho bát.
Snaptrapper
Překrásný čtyřhlavý drak, který vypadá jako exotická rostlina.
Svoje oběti přiláká na vůni čokolády.
Může naráz shodit všechny drápy i ostny, ale všechno mu zase doroste.
A miluje déšť a hraní si v blátě.
zdroj: http://bookofdragons.iplace.cz/
chyby v textu opravil team paranormal-activity
Další draci vyskytující se v knihách
Basic Brown
Big Spotted Gormless
Bloody Crocoraptor
Blubberwing
Brainless Leg-Remover
Brainpicker
Breathquencher
Bullingdozer
Bullpuff
Bullrougher
Burrowing Slitherfang
Centidele
Chickenpoxer
Common/Garden Dragon
Cuckoo Dragon
Darkbreather
Deadly Shadow
Deepest Purple Fleshfang
Devilish Dervish
Dimbruiser
Doomfang
Dreader
Dreamserpent
Driller-Dragon
Drowsy-Tipped Dragonmouse
Eight-Legged Battlegore
Eight-Legged Nadder
Electricsquirm
Electricticky
Exterminator
Fire Dragon
Firestarter
Flamehuffer
Flashfang
Flutterfire
Flying Gator
Giant Bee-Eater
Giant Deathwatch
Gloomer
Glow-worm
Golphin
Gorebluffer
Gorgenghast
Greater Pricklepine
Grimler
Gronckle
Hellteether
Hogfly
Horrors
Hypnomunk
Lackwit
Lesser Blackbacked Seadragon
Lesser-Spotted Squirrelserpent
Leviathorgan
Loafer Dragon
Long-Eared Caretaker Dragon
Marsh Tiger
Monster of the Amber-Slavelands
Monstrous Strangulator
Mood-Dragon
Nanodragon
Newtsbreath
Plankenteenie
Poison Darter
Poisonous Piffleworm
Polar-Serpent
Prickleboggle
Pricklepines
Puff Nadder
Puggle
Raptortongue
Ravenhunter
Razorwing
Red Tiger
Red-Hot Itchyworm
Repto
Rhinoback
Riproarers
Rocket Ripper
Sabre-Tooth Driver Dragon
Sand Rattler
Scarer
Seadragonus Giganticus Maximus
Sharkworm
Shortwing Squirrelserpent
Sidewinder
Silver Phantom
Skullion
Sky Dragon
Slitherhawk
Slugblob
Sniffer Dragon
Snub-Nosed Hellteether
Squealer
Stealth Dragon
Sticky Stealer
Stickyworm
Stinkdragon
Stormfly(Mood-Dragon)
Swiftglider
Skullion
Thor's Thunderer
Tiddly-Nip Tick-Botherer
Tonguetwister
Toothless Daydream
Toxic Nightshade
Two-Headed Gormatron
Underground Tail-Hunter
Vampire Dragon
Vampire Spydragon
Venomous Vorpent
Water Dragon
White Dragon
Windwalker
Woden's Nightmare
Wodensfang
X-Dragon
Zebramount
http://www.postavy.cz/wiki/knizni-draci/
Další draci vyskytující se ve filmech
Armorwing
Bewilderbeast
Boneknapper
Buffaloerd
Catastrophic Quaken
Changewing
Cavern Crasher
Cloudjumper
Deadly Nadder
Death Song
Fireworm - Fireworm Queen
Flightmare
Foreverwing
Gobsucker
Grapple Grounder
Groncicle
Gronckle
Hackatoo
Hideous Zippleback
Hobblegrunt
Hotburple
Moldruffle
Monstrous Nightmare
Mudraker
Nigh Fury
Night Terrors
Oceanzap
Raincutter
Razorwhip
Rumblehorn
Sand Wraith
Scauldron
Screaming Death
Scuttleclaw
Seadragonus Giganticus Maximus
Seashocker
Shivertooth
Shockjaw
Singetail
Sliquifier
Skrill
Smothering Smokebreath
Snafflefang
Snaptrapper
Snow Wraith
Speed Stinger
Stormcutter
Submaripper
Sweet Death
Sword Stealer
Terrible Terror
Thornridge
Thunderclaw
Thunderdrum
Thunderpede
Tide Glider
Timberjack
Triple Stryke
Typhoomerang
"Unidentified" Dragon
"Unidentified" Dragon Two
Whispering Death
Windshear
Windstriker
Woolly Howl
http://www.postavy.cz/wiki/draci/