Píseň sebevrahů
Pochmurná neděle
Nešťastná neděle / Sombre Dimanche / Szomorú vasárnap
PA varuje - nebezpečné!
Mnoho lidí si život bez hudby neumí vůbec představit. Mnohé slavné písně zlepšují náladu, naopak jiné ponuré melodie posilují u některých lidí zármutek. Jedna z kdysi proslulých písní má prý natolik ničivé účinky, že po jejím poslechu desítky lidí spáchají sebevraždu! Způsobila jejich smrt „prokletá“ skladba, známá jako píseň sebevrahů?
Je nevlídná prosincová neděle roku 1932. Poloprázdnou ulicí kráčejí chodci, po jejichž tvářích stékají kapky deště. Jejich siluety se ztrácejí v ponurém příšeří mlhy. Atmosféru bezútěšné marnosti dotváří kvílivý zvuk meluzíny ve světlíku jednoho z pařížských činžáků. Do tónů jeho teskné melodie se ozývá neméně smutná hra klavíru a pobrukování maďarského skladatele Rezső Seresse (1889–1968). Hudebník právě skládá svou nejslavnější a zároveň osudovou píseň Szomorú Vasárnap (Pochmurná neděle). V zornicích jeho očí se objevuje prázdný výraz naprosté beznaděje. Den předtím ho totiž opustila jeho přítelkyně, a proto je Seress psychicky na dně. Pocity své hluboké deprese a smutku natolik mistrně přenáší do své písně, že je později sdílí i mnoho jejích posluchačů. Skladatel ještě netuší, že v budoucnu spáchá jeho bývalá milá sebevraždu. Její mrtvé tělo má být nalezeno s textem Pochmurné neděle v ruce!
Výtvor zlých sil?
Přispěla k fatálnímu rozhodnutí dívky teskná skladba, stejně jako tomu údajně bylo u několika dalších lidí? Tato melodie patří mezi nejdepresivnější umělecká díla, která v lidské historii vznikla! Stejně tak smutný je i text písně, jenž pochází od maďarského básníka László Javora. Jeho slova vypráví příběh o muži, kterému umírá jeho milá a on pomýšlí na sebevraždu, po které by se s ní mohl znovu shledat. Připomínají mnoha zoufalým lidem jejich bezvýchodnou situaci natolik, že se písní nechají inspirovat? Podivné okolnosti ovšem mají provázet i samotný vznik Pochmurné neděle. Seress prý slyší ve své mysli smutnou, vtíravou a stále se opakující melodii, a proto ji rychle zaznamenává na notový papír. Byl její vznik podmíněn pouze skladatelovou náladou, anebo mohly být ve hře i jakési temné síly? Vždyť mnoho lidí, kteří tuto chmurnou píseň slyšeli, popisují stejný pocit, jaký měl při jejím skládání Seress. Údajně se jim zdá, že jim zní pořád v hlavě a způsobuje sebevražednou náladu!
Poslední slova sebevraha
Pramení zvláštní moc této skladby jen z paranoidních představ lidí s bujnou fantazií? Její neblahý vliv možná vytuší už první nakladatelé, kterým ji Seress nabízí. Píseň odmítají, neboť podle jejich přesvědčení je příliš melancholická. Jak píše britský spisovatel a záhadolog Karl Shuker (*1959) ve svém Světovém atlasu záhad, jeden z nakladatelů ji dokonce rezolutně odmítne s tím, že za žádnou cenu nesmí být zveřejněna. Jak se později ukáže, má pravdu. Pochmurná neděle je snad mistrovským, ale zároveň i ničivým Seressovým výtvorem. Ihned po jejím prvním zahrání v rádiích sice získává ohromnou popularitu, jenže její mezinárodní slávu provázejí desítky mrtvých. Další obětí údajně vražedné písně je nešťastný maďarský švec Josef Keller, který spáchá sebevraždu v Budapešti v roce 1936. Vedle jeho mrtvoly je nalezen dopis na rozloučenou, který obsahuje část nešťastné Pochmurné neděle. Stal se jednou z obětí vražedné písně?
Věhlas prokletého songu
Podle jiných zdrojů je roku 1933 obětí skladby i jakýsi maďarský mladík, který hudebníky v budapešťské kavárně žádá o zahrání této písně. Po doznění melodie odchází domů, kde se oběsí. Od poloviny 30. let 20. století si v Maďarsku údajně s touto písní na rtech bere život dalších 17 lidí. Někteří z nich se prý zastřelí přímo při jejím poslechu, další se utopí v Dunaji. Od roku 1935, kdy Pochmurnou neděli v anglické verzi začíná zpívat vynikající americký zpěvák a všestranný umělec Paul LeRoy Bustill Robeson (1898–1976) pod názvem Gloomy Sunday, se stává světoznámou. Kromě USA a Velké Británie se píseň na přelomu 30. a 40. let minulého století dočkává mnoha adaptací i v dalších zemích a pravidelně ji vysílají mnohá rádia. Jenže, čím víc lidí ji prý slyší, tím častěji má přinášet smrt!
Přišel, slyšel, skočil
Například v Berlíně se má po poslechu Pochmurné neděle oběsit mladá prodavačka, která po sobě zanechává na papíře text písně. V Římě údajně jistý mladík slyší žebráka pobrukujícího si tklivou melodii. Věnuje mu všechny peníze, které má u sebe, a následně skočí z mostu do řeky Tibery a utopí se. V Londýně je prý zase nalezena ve svém bytě mrtvá žena a vedle ní gramofon hraje – hádejte co! Vražedný vliv Pochmurné neděle se má z Evropy rychle šířit i do Spojených států amerických, kde údajně píseň inspiruje asi 200 sebevrahů! Koncem 30. let 20. století je proslulost této melodie již tak velká, že maďarská vláda zakazuje její hraní na veřejnosti. Toto rozhodnutí vyvolá nadšení mnoha hudebníků i posluchačů, kteří prý mají při jejím poslechu velmi zlý pocit. Opravdu je tato píseň tak nebezpečná, nebo jsou její temné dějiny pouze snůškou výmyslů a pověr?
Je to jen reklama?
Je velice podezřelé, že u mnoha údajných obětí vražedné písně nelze dohledat jejich jména. Je snad celá historie, provázející Pochmurnou neděli, pouze dobře vymyšleným reklamním tahem, jenž má přilákat zvědavce? Je ovšem pravda, že zákaz hraní Ponuré neděle zvažuje od konce 30. let minulého století několik rozhlasových stanic. Je to prý hlavně na nátlak pozůstalých po lidech, kteří si po jejím poslechu zvolili smrt. Dobře zdokumentovaná je i sebevražda skotského zpěváka Williama MacArthura Mackenzieho (1957–1997), který se skupinou Associates nazpíval Pochmurnou neděli v roce 1982. Mackenzie se po těžkém životním období, kdy ho pronásledují deprese, 22. ledna 1997 předávkoval léky. Přispěla snad k jeho rozhodnutí ukončit svůj život i „ďábelská“ píseň?
Vleze vám do mozku!
Ve 40. let 20. století, kdy zuří 2. světová válka, již Pochmurná neděle ztrácí na své popularitě. I když se dočká ještě několika dalších verzí (např. v roce 1992 ji zpívá irská zpěvačka Sinéad O'Connor a v roce 1999 islandská zpěvačka Björk), již nikdy se nedočká takové slávy jako ve 30. letech. Je útlum její popularity důvodem, proč si již melodie nevybírá tolik obětí? Pokud si myslíte, že neblahé působení této písně vychází pouze z říše fantazie, vyvedeme vás z omylu. Výzkumy uznávaného švýcarského psychologa Carla Gustava Junga (1875–1961) a jeho následovníků totiž dokazují, že hudba zasahuje do hlubokých struktur lidského podvědomí a utajených stránek lidské povahy mnohem výrazněji než například mluvené slovo. Stejně jako může určitý typ hudby člověka uklidnit, navodit rovnováhu jeho organismu nebo podnítit k pozitivnímu chování, je prý možný i opak!
Kdo bude poslední obětí?
Nedávné výzkumy vědce Craiga Andersona z americké University státu Iowa naznačují, že neblahý vliv může mít například i takzvaná tvrdá hudba. Většina jejích posluchačů má prý větší sklony k násilnickému myšlení. Některé melancholické a disharmonické melodie pak údajně zase mohou u lidí vyvolávat těžké deprese nebo stres. Jiné pravidelné zvuky určitých frekvencí (např. šamanské bubny) prý dokážou navozovat stavy změněného vědomí, podobné stavům po požití některých drog. Infrazvuk blízký kmitočtu 7 Herzů, který je pro lidské ucho neslyšitelný, dokonce dokáže vyvolat stav těžké nevolnosti nebo panické hrůzy! Je hudba mocnější, než si myslíme? Můžeme podobně vysvětlit i vražedné působení Pochmurné neděle? Ta prý nepřinesla štěstí ani svému autorovi. Seress prohlašuje, že se cítí uprostřed svého úspěchu jako obžalovaný muž, který nemá ze slávy žádnou radost. „Tato osudová sláva mě zraňuje,“ říká Seress ještě před tím, než 22. ledna 1968 spáchá sebevraždu skokem z okna. Stal se obětí své vlastní vražedné písně? Kdo další bude následovat?
Am Am7/G D/F# F
V tento tak temný den ti bílé květiny Am Am7/G D/F# E nesu, můj miláčku, smutek jen v srdci mám, Dm Dm7 F E tento tak temný den rozbil mi všechny sny, Am Am7/G D/F# E
bez tebe v žalostech, bez tebe tady sám Am Am7/G D/F# F navěky zůstanu po všechny příští dny, Am Am7/G D/F# E F E slzy jsou nápoj můj, smutek chléb jediný,
Am7 E Am Am7/G D/F# F E nešťastná neděle...
Však jednou v temný den zas přijdu za tebou,
přede mnou v průvodu půjde už jenom kněz,
na rakvi pro tebe květinu bělostnou
pod stromy kvetoucí s tělem mým budou nést,
zas oči otevřu, chci vidět zas tvář tvou,
i v smrti milovat budu tě jako dnes,
Am7 E Am Am7/G D/F# F E Am
nešťastná neděle...
Komentáře
Přehled komentářů
Slyšel jsem to bez textu a z textem a nezdá se mi to nějak hrozné... jenom to zatemňuje mozek víc než u jiných případů horrorové hudby.
...
(anyone of crowd , 25. 8. 2012 16:13)