Vojenská věznice Karosta - místo kam vás Taxikář neodveze!
Karosta, v současnosti ponurá část lotyšského města Liepāja, byla vybudována v letech 1890–1906 na příkaz ruského cara Alexandra III. jako válečný přístav (karš – válka, osta – přístav). Liepāja v té době totiž ležela na západní hranici jeho impéria, kterou ohrožovalo německé námořnictvo.
Po vzniku Lotyšské republiky v roce 1918 se Karosta přeměnila v samostatně fungující obec s vlastními školami, poštou etc. V dobách SSSR se z ní ale stala přísně střežená vojenská zóna, do které nemohli vstoupit ani obyvatelé Liepāje. Bydleli zde pouze sovětští vojáci se svými rodinami a když v roce 1994 sovětská armáda z Lotyšska odešla, zůstalo v Karostě jenom plno zdemolovaných budov. Po několika letech byla Karosta oficiálně připojena k Liepāje a pod jejími křídly je dodnes.
Součástí stavebních plánů této vojenské báze byla také nemocnice. Ta byla postavena na samém počátku 20. století. Svou původní funkci však nikdy neplnila, protože už od „Krvavé neděle“ (r. 1905) byla používána jako místo k zadržování a převýchově vojáků odsouzených za disciplinární prohřešky. Od začátku byly na tomto místě ničeny lidské osudy a potlačován svobodný duch zajatých. V průběhu století se společně se změnami politického systému a diktátorů měnili jen vězňové – revolucionáři, praporčíci a námořníci carské armády, dezertéři německého wehrmachtu, nepřátelé Stalinova lidu, vojáci sovětské a lotyšské armády a další neposlušní. Takto vězení fungovalo až do roku 1997, posledními vězněnými byli odsouzenci z řad lotyšských námořních sil. Za všechna ta dlouhá léta se odsud nepodařilo utéct jedinému člověku a počet těch, kteří za vysokým plotem nechali svůj život, se pohybuje kolem 150.
Pro silnější povahy muzeum nabízí možnost v cele na pryčnách i přenocovat, samozřejmě za neustálého dozoru bachařů. Je možné, že v noci uvidíte nějaké nadpřirozené úkazy – prý se s nimi setkalo už mnoho návštěvníků. Pokud nevěříte, zajeďte se do Karosty podívat sami – na toto místo jen tak nezapomenete.
V roce 1855 došlo k další reorganizaci politické správy i soudnictví. Tehdy se stal krajský soud v Uh. Hradišti vyšetřovacím soudem zločinů a přečinů pro soudní okresy Uh. Hradiště, Napajedla, Uh. Ostroh a Strážnice.
Je pochopitelné, že za takových okolností přestala původní vězeňská budova ve Františkánské ulici vyhovovat jak z kapacitních, tak i humanitárních důvodů a vynořuje se myšlenka vybudovat novou věznici mimo vlastní střed města.
Jednání o stavbě nového krajského soudu s věznicí jsou zahájena roku 1880. Město Kroměříž nabízelo zdarma pozemky a jiné výhody, jen aby soud získalo, a proto se 29. července 1880 hradišťský obecní výbor usnesl dát na stavbu pozemky a přispět k jejich úpravě 40 000 zlatými.
Budova měla stát na místě staré zbrojnice, pošty a přilehlých pozemcích. Roku 1884 se vyhledávací komise dohodla s městem o jiném pozemku, na němž stojí věznice dnes. K dohodě však z různých příčin došlo až na počátku 90. let.
Teprve v letech 1892 až 1897 byl firmou Nekvasil vybudován nový justiční palác s věznicí nákladem 3 milionů korun a to v dnešních místech. Byl do něj přestěhován krajský i okresní soud a k budově přiléhala i nová rozsáhlá věznice.
Byli v ní např. vězněni účastníci tzv. hodonínské prosincové stávky roku 1921. Po osvobození pak lidé odsouzení mimořádnými lidovými soudy, zřízenými dekretem prezidenta republiky k trestnímu stíhání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů.
Věznice pro potřeby okresního i krajského soudu fungovala i v době komunistické totalitní moci. Zanikla při reorganizaci státní správy v roce 1960, kdy byl krajský soud přenesen z Uh. Hradiště do Brna a okresní soud přestěhován do budovy ONV.
V následujícím období část justičního areálu sloužila potřebám okresní správy SNB a Střední uměleckoprůmyslové školy. Vězeňský trakt je aktuálně zcela opuštěný a čeká na nové využití. Iniciativa za důstojné využití věznice v Uherském Hradišti se zasazuje o přeměnu nejzajímavější části do podoby Muzea paměti národa a o odpovídající využití zbývajících částí objektu.
Powerpointová prezentace o historii věznice ke stažení zde.
Text o věznici v angličtině ke stažení zde. Překlad Milan Šácha.
Dokumenty v i-vysílání České televize
- Ta naše povaha česká: Hradišťské memento
- Příběhy železné opony: Dráty, které zabíjely
- Cesty víry: Jak se modlí muklové
- Kauza Uherské Hradiště
Rozhlasové pořady
- Český rozhlas: Historie věčně živá: Osudy politických vězeňkyň v Československu ve 20. století
- Český rozhlas: Osud věznice v Uherském Hradišti
- Deutsche Welle: The Czechs celebrate a festival against evil and violence
Písemné materiály
- Životní příběh pátera Vašíčka (dokument v pdf)
hruza
(klarinka a baruska, 17. 11. 2013 16:31)